Menu
čtvrtek, 30 listopad 2023 11:50

Kluci vyhráli letošní poslední domácí zápas žákovské ligy U14 a míří do extraligy!!!

I po letech je můj tým v zásadě stejný, jenom kluci trochu rostou. Na fotce kluci 3 roky zpět s Láďou Sokolovským. I po letech je můj tým v zásadě stejný, jenom kluci trochu rostou. Na fotce kluci 3 roky zpět s Láďou Sokolovským.

Kluci ve včerejší dohrávce s přehledem porazili tým BK Teplice a již před posledními dvěma zápasy venku můžeme začít střádat plány na Extraligu U14, která začíná v lednu a kterou bude hrát nejlepších 16 týmů ze všech 48, které do žákovské ligy nastoupily. Pokud někdo chce matematickou jistotu, tak samozřejmě stále ještě teoretická šance na náš nepostup existuje, ale kromě našich dvou porážek o posledním hracím víkendu je jejím předpokladem také to, že SK Žabovřesky ve své skupině nejen dvakrát vyhraje, ale zároveň v těchto dvou zápasech nasřílí o cca 300 bodů více než moji kluci.

S bilancí 10 výher a dvou porážek jsem před posledními dvěma zápasy velice spokojen. Zvláště, když uvážím, které další týmy jsou na postupových místech do žákovské extraligy. Pokud se rozhlédnu po třech "západních" skupinách žákovské ligy U14, ty východní týmy zase tolik neznám, tak jsme jediný postupující tým, který je skutečně týmem víceméně v původním složení. A to jsme jednoznačně nejmenší město v soutěži!

Samozřejmě, že během šesti hracích sezón vždycky někdo přijde a někdo odejde, ale v našem případě jde vždy o přirozenou fluktuaci a nikoliv o cílené přetahování hráčů, kteří by jinak mohli hrát svojí kategorii doma. Musím říct, že z této skutečnosti mám radost. Je to vlastně umocněno i tím, že řada s námi soupeřících týmů už má spoupisky týmů U14 v podobě, kdy se v zásadě jedná o regionální výběry, nebo  dokonce i o kluky, kteří s týmy vlastně netrénují a pouze se sjedou na zápasy. Když to porovnám s mými kluky - včera byl třetím nejlepším střelcem týmu hráč, který začal hrát basket letos v lednu a doposud v životě odehrál 17 zápasů. Všichni hráči se mnou pracují dlouhodobě a mám tak možnost vidět (a hlavně ovlivnit) v dlouhém časovém úseku jejich vývoj.

Takže teď zrovna mám radost z toho, jak se včera zápasu proti Teplicím kluci zhostili. Teplice nám včera daly celkem 40 bodů. Když jsme u nich hráli v září, tak nám přitom hned 51 bodů dali dohromady dva jejich nejlepší hráči. Když ve vzájemném souboji potkal jejich nejlepšího střelce vloni na jaře Tadeáš (tehdy v zápase proti Litoměřicím), tak jsme od toho kluka dostali přes 30 bodů. Ještě v září nám dal 19. No a včera jsme končili na kótě Tadeáš 26 bodů a hráč soupeře méně než 10. Takhle nějak si představuji vývoj mých kluků v číselném provedení. 

Pokud jde o vývoj, který čísla tak úplně ukázat neumí, tak jsem měl včera obrovskou radost z Tobiáše a Adama. Tobiáš se pomalu transformuje z pomalé a pasivní hromádky neštěstí do hráče basketbalu. Včera bojoval na doskoku a zkoušel v obraně udržet správný obranný postoj, a to dokonce i ve správném místě mezi hráčem a košem. Když se mu to i povedlo, tak to zkoušel vylepšit blokem a nezskušeností se poměrně rychle vyfauloval. Úplně komické mi potom přišlo, že kluk kterého trvalo probudit roky se poprvé v životě vyfauloval po technické chybě. A tak zatímco Tobi na střídačce po vyfaulování brečel, tak já z něho byl úplně nadšený. Konečně dal do hry energii, rychlost i emoce. Že to přehnal, fauloval a nadával vem čert. Radši ať se vyfauluje, ale ať hraje takhle. On totiž v mezičase začal i růst, hmotu měl vždycky, a jsou prostě v basketu věci, které naučíte blbě. Třeba aby hráč měřil 200 cm a vážil metrák :-). Stejně tak si po včerejšku pochvalu zaslouží i Adam a Ondra, kteří se včera konečně na doskoku rvali o míče. Nebrečeli, nefňukali, dostali mraky ran, ale rvali se o míč. Abych byl fér, tak potřebuju vyzvednout i Alexe, protože včera trestal chyby v obraně soupeře opravdu hezky a agresivně, teď ještě aby to se z toho stal jeho standard!

Málokdy veřejně chválím Jonáše 11, neudělal jsem to ani poté, co se o uplynulém víkendu stal nejlepším střelcem Děčínské zastávky turnaje CEYBL U13, ale po včerejšku to udělám. Čísla někdy neříkají skutečný obraz hry a včera Jonáše od začátku bránil o rok starší nejlepší hráč soupeře a hrát sám na koš by v této situaci možná odpovídalo věku 12 let, ale Jonáš byl z pozice vrcholu oblouku schopný udržet spacing týmu na útočné polovině a  díky tomu jsme mohli z křídel útočit do bezmocné obrany.

Máme samozřejmě na čem pracovat i dál, kluci zatím poznali jenom zlomek basketu a je před nimi stále ještě dlouhá cesta. Ale máme solidní základ v partě, která je spolu roky a která má všechny předpoklady k tomu, aby ještě dokázala svoji hru posunout o hodně výš.

Příští zastávka Extraliga U14 je pro partičku z malého města, která spolu kdysi začínala v soutěži špuntů U10, rozhodně důstojnou epizodou. A mimochodem, když jsem tenkrát kluky do té zastávky soutěže U10 přuhlásil, tak nám federace nalosovala do skupiny Tygry Praha. Jejich trenérka si obratem na ČBF stěžovala, že nechce proti nám hrát, protože BK Brandýs nemá kvalitu. Je to už dlouho, ale nikdy jsem na to nezapomněl a ten mail mám do dneška uložený v počítači.

 

Basketu a Lovu Zdar!

 

 

 

 

 

 

 

    

Číst 337 krát

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok