Jsou informace a zprávy, které se nepíšou lehce. Momenty kdy, písmenka ani věty nejdou dohromady, protože jsou vlastně zbytečná. Vedle radostí z výher a smutku z proher jsou mnohem bolestivější reporty. Ale i o těch se musí psát, protože jsou součástí našeho života, ať chceme nebo ne. Je mou povinností informovat všechny basketbalisty, že v pátek 13.10. 2023 zemřel náš spoluhráč, kamarád a kluk tužící partu v šatně, Olda Frank. Nechce se tomu věřit. Ale bohužel je to pravda, se kterou se těžko smiřuje a odmítá se jí věřit. Olda Frank zkolaboval na čtvrtečním hraní veteránů v boleslavské škole, kde se ti dříve narození scházejí dvakrát týdně, aby se zpotili a udělali si žízeň. Olda ve čtvrtek v průběhu hry zkolaboval, ještě jsme mu dokázali pomoci a vypadalo to, že bude lépe. Vrtulník ho odvezl do Vinohradské nemocnice, kde se však Oldovo dobré srce definitivně zastavilo ve věku 62 let. Opravdu tomu odmítám já i všichni veteráni uvěřit, ještě ve čtvrtek jsem s ním mluvil a nejenom já. Normálně běhal, dal několik košů a vypadalo to, že je ve formě. Nestěžoval si na žádné zdravotní problémy, zhubnul několik kilogramů, denně chodil na dlouhé lesní procházky se svým psem, proto si myslím, že je život nespravedlivý, když nás připravil o tak skvělého basketbalistu a člověka Oldu Franka. Olda hrál basketbal za mládežnická družstva a muže v 70. a 80. let a jeho ortodoxní styl nebyl příjemný žádnému soupeři. Měl skvělou fyzičku, což dokazoval zejména v obraně a nikdo nechtěl, aby ho bránil právě Olda. Vím, o čem mluvím, bránil mě ještě ve čtvrtek. Olda každému vyhověl, ochotně pomohl a jeho životní příběh je opravdu zajímavý a hodný hlubokého smeknutí. Byl i skvělý lyžař a zakladatel spolku Rudá lyže. Olda už na žádný basketbal nepřijde, jeho věšák zůstane v šatně prázdný a taška na basket zůstane zahozena někde hluboko ve skříni, v hájovně na Vestecké, kde měl Olda svůj domov. Svůj život věnoval manželce Lence, synovi Lukášovi a firmě Plasty Frank, tu postavil od základu a byla jeho pýchou. Oldo děkujeme ti za vše, za to jaký jsi byl a někdy na basketbalovém hřišti v nebi ahoj!!! za všechny baskeťáky Petr Čeněk